Účelem exekučního řízení je dosáhnout uspokojení konkrétního právního nároku věřitele přiznaného kvalifikovaným způsobem bez ohledu na ochotu dlužníka poskytnout takto přiznané plnění. Tohoto účelu, v případě nuceného splnění peněžitého nároku, lze dosáhnout postihem konkrétního majetku náležejícího do jmění povinného. takto lze zajistit jednu nebo několik majetkových hodnot, a to až do výše, která bezpečně postačuje k vymožení exekučně vymáhané částky. V případě nepeněžitého plnění zajištěním splnění jiné povinnosti. O tomto postihu rozhoduje exekutor, neboť je povinen činit i bez návrhu všechny úkony nezbytné k provedení exekuce. Exekutor je při svém rozhodování postaven na roveň soudu; exekutor má při výkonu exekuční činnosti postavení úřední osoby.